Do kanceláře vplouvá kolegyně fiduciářka fungující u nás jako jakási firemní důvěrnice, jejímž úkolem je kontrolovat práci v různých odděleních, zlepšovat efektivitu jejích zaměstnanců, vyhledávat funkční i nefunkční nedostatky a navrhovat jejich řešení. Naší práci nicméně vůbec nerozumí, což není překvapivé, protože nikdo z nás ve skutečnosti neví, co vlastně děláme, ani jsme nikdy nikomu nedokázali přesně… Pokračovat ve čtení Fiduciářka a návštěva knihovny (19/243)
Zdravotní okénko (18/243)
Sedím v kuchyňce a bezděčně pozoruji kolegyni, jak do sebe tlačí banán. Tedy přesněji řečeno, jak ho vkládá do svých orálních útrob za účelem tradiční konzumace. Neubráním se však jistým pocitům a chvíli si ji představuji zcela bez oděvu. Jakkoli spolu tyto dvě aktivity vůbec nesouvisejí, pocitu obnaženosti jejího těla se jednoduše nedokážu ubránit. Ona to… Pokračovat ve čtení Zdravotní okénko (18/243)
Místnost pro kouření zaměstnanců (17/243)
Těsně po opuštění vstupních dveří domu mého bydliště mě zastavuje mladý soused z prvního patra, se kterým občas prohodím pár vět, a dělí se nadšeně o informaci, že se mu narodila dcera, v pořadí druhé dítě do domácnosti. Gratuluji mu k plodnosti, byť pouze teoretické, neboť otec a v případě záměny v porodnici ani matka nejsou vždy zcela jistí. Vypadá… Pokračovat ve čtení Místnost pro kouření zaměstnanců (17/243)
Evaluace a školení zaměstnanců (16/243)
„Můj nadřízený vytváří v týmu pozitivní atmosféru“ čtu si v duchu nevěřícně řádky evaluačního formuláře, který firma rozeslala zaměstnancům, aby pomocí něj vyhodnotila, jak se nám žije s nadřízenými a v kolektivech. Naše vedoucí nám minulý týden důrazně kladla na srdce, abychom při odpovědích byli upřímní, ale ne zase moc, protože na výsledku našich hodnocení závisí její kvartální… Pokračovat ve čtení Evaluace a školení zaměstnanců (16/243)
Seznamování (15/243)
„A to mi takhle volají pořád! No chápeš to?“ stěžuje si kolegyně z oddělení technické podpory pro koncové zákazníky, které za poslední léta dramaticky nabobtnalo a točí se tam neustále zaměstnanci, proto jej někteří pracovníci přezdívají callcentrák.
(…)
V každém případě s online seznamováním nemám nejlepší zkušenosti. Ze tří pokusů byly všechny tři neúspěšné. Jedna ze slečen měla opravdu netolerovatelný tik a v restauraci, kam jsem ji pozval, si objednala pouze přílohu. Když jí číšník slušně oznámil, že přílohy podávají pouze k hlavním jídlům, tak na něj vyjela, že co si to dovoluje, a ať to kouká v kuchyni zařídit, přičemž se jí tik ještě o něco zhoršil a mně se jeden málem objevil taky. Druhá…
(…)
Seznamování je všeobecně náročné a s narůstajícím věkem volí různí lidé různou taktiku, jak se ženám zalíbit. Máme tady ve třetím patře jednoho mírně alternativního kolegu, vývojáře. Je alternativní ve smyslu ezoterickém – typ „batika, chlupy, korále“. Mnoho lidí by ho označilo za podivína, a to nikoli nezbytně proto, že chodí většinu dní v nátělníku, kterým dává z bůhví jakého důvodu vyniknout svému rachitickému tělu, nebo proto, že má knír upravený na Clarka Gabla s podivnou mezerou přesně pod nosem navíc, ale zejména proto, jaký zvolil přístup k balení žen.
Pojal to celé jednoduše a rozhodl se…
(…)
Opuštěné děti a nedostatek motivace (14/243)
Náš letitý kolega, kterého označujeme za letitého, protože je ve firmě už strašně dlouho a nikdo neví, kolik let přesně, si na stole zapomněl telefon a někam se vypařil. A jak už se to někdy stává, telefon mu začal nahlas zvonit. Aby toho nebylo málo, zvonil několikrát po sobě. Když už takhle opakovaně zvonil asi… Pokračovat ve čtení Opuštěné děti a nedostatek motivace (14/243)
Kleptomanie (13/243)
Dnešní den se, jako v podstatě většina podzimních dnů, neuvěřitelně vleče, vyrážím se proto podívat do jiných kanceláří, abych stereotyp trochu rozředil a přišel na jiné myšlenky. Bloumám chodbami naší plastikové budovy a skoro nikde nikdo není; všichni někde schůzují nebo courají po nákupech, odhaduji. Hledám samozřejmě jako správný sexista především dámské osazenstvo, se kterým bych… Pokračovat ve čtení Kleptomanie (13/243)
Gumové kuře (12/243)
Přijíždím do práce a pípám si evidenční kartu na vjezd. Je tady opět pondělí a s ním i všechny potřebné pondělní aktivity, mezi které patří také úvahy nad promrhaným či jinak nevyužitým víkendovým časem. Já ho v podstatě strávil tradičním způsobem; nedělal jsem nic, co by nedělali jiní lidé, nebo jsem si to alespoň myslel. Bez… Pokračovat ve čtení Gumové kuře (12/243)
Nevolno a volno (11/243)
Probouzím se do zataženého dne. Kalendář ukazuje čtvrtek, teplota s každým dnem klesá níž a níž a počasí je stále sychravější. Sychravý podzim v této zemi by mohl být úspěšnou reklamou na depresi, pokud by se našel blázen, který by něco takového potřeboval propagovat. Původně jsem měl v plánu si zajít opět zacvičit a pokusit se potřísnit… Pokračovat ve čtení Nevolno a volno (11/243)
Infiltrovaná síť (10/243)
Je časné dopoledne, sedím v kanceláři a přemýšlím nad včerejšími událostmi a co všechno ještě musím vyřídit. „Co je? Jsi nějaký skleslý, stalo se něco?“ ptá se do kanceláře vcházející letitý kolega, který se v naší firmě vyskytuje od nepaměti a nikdo ve skutečnosti přesně neví, jak dlouho. „Ále, někdo mi včera naboural auto a ujel,“ odpovídám neochotně, protože tato nemilá událost ve mně zanechala nepříliš pozitivní náladu; přesto mu stručně popisuji mou včerejší anabázi v čele s neexistujícím pachatelem a neochotou policejního sboru s tím cokoli dělat.
(…)
Do doby ukončení vyšetřování se zakazuje zaměstnancům přistupovat na internetovou síť mimo schválené weby. Jako by nestačilo, že už dnes firma používá striktní zabezpečení síťového provozu, které běžným uživatelům znemožňuje přístup nejen na stránky pro dospělé, ale i kupříkladu na stránky pojednávající o koňadrách nebo týkající se oblečení. Tuhle si jedna kolegyně stěžovala, že jí nejde zobrazit stránka jejího oblíbeného výrobce oděvů a byla z toho celá v rozpacích, protože zrovna měli velké slevy, kterých se nemohla zúčastnit. Na vině byla adresa produktu, která obsahovala slovo unisex. Až tak striktní to tady máme.
(…)
Povahu Heřmana zvaného Pedro dokresluje spousta jeho typických charakterových atributů. Například tuhle před Vánocemi poslal všem hromadný e-mail, který zněl: „Jestli je tady někdo, kdo letos tráví Vánoce o samotě, dejte mi vědět, potřebuju si půjčit nějaké židle.“ Zpráva měla poměrně velký ohlas, ale ne zcela ve smyslu, v jakém by si on sám přál.